Šéf největší tuzemské sázkové kanceláře Tipsport zásadně nesází. “Jako zaměstnanec Tipsportu ve své kanceláři ze zákona ani nemohu a konkurenci přece podporovat nebudu,” říká Knybel.

Na jedno by si ale Petr Knybel přesto vsadil - na budoucnost internetového sázení. To je v Česku sice oficiálně povoleno teprve necelé tři měsíce, přesto má už dnes stovky tisíc příznivců. I proto chce nyní Tipsport se svým internetovým sázením proniknout za hranice Česka. “Prvního dubna spustíme sázení na síti na Slovensku, ale uvažujeme i o tom, že bychom šli i do dalších zemí,” říká Knybel.

HN: Vsadil byste se dnes, že za tři roky internet zcela převálcuje kamenné pobočky?

Záleží na tom, jak by zněla otázka. Kdybych si měl vsadit na to, že máte pravdu, tak určitě. Dokonce si myslím, že to nebude trvat ani ty tři roky. Myslím si, že už příští rok může být obrat na internetu větší než obrat kamenné sítě všech sázkových kanceláří.

HN: Jaký je ten poměr nyní?

U nás internet dělá třicet až čtyřicet procent celkových tržeb.

HN: Jsou to noví sázkaři nebo lidé, kteří se na internet přesunuli z poboček?

Nadpoloviční většina našich internetových klientů se rekrutovala z řad těch pobočkových.

HN: Neuvažujete tedy o tom, že byste nějaké pobočky zavřeli? Vyplatí se vám ještě všechny?

V době, kdy se internet plánoval, jsme rozhodně vůbec neměli v úmyslu nějaké pobočky zavírat. Vypadá to ale, že budeme muset naši pobočkovou síť redukovat. Bylo by neefektivní některé provozovny i nadále držet.

HN: Kolika poboček se to týká?

V tuto chvíli jsou to desítky poboček. Celkem jich dnes máme 1020. Desítky poboček sice nepředstavují závratné číslo, ale i tak to vnímáme jako něco velmi citlivého. Zavírání poboček bude mít samozřejmě personální dopady a my jsme se celé roky cítili být dobrým zaměstnavatelem. Toto bude hodně bolestivé a hodně nepříjemné.

V tuto chvíli celou věc analyzujeme a zatím nemůžeme říct přesný počet, ani které pobočky to budou. K tomuto finálnímu rozhodnutí dva měsíce nestačí.

HN: Internet je tedy úspěšnější, než jste čekali?

Měli jsme sice od internetu nějaká očekávání, ale skutečnost je několikanásobně předčila. Moje odhady zájmu o internetové sázení jsou v tuto chvíli pětinásobně překonané. Očekával jsem, že letos uděláme obrat 400 milionů korun, ale podle současných čísel už víme, že to bude víc.

Uvidíme, co přinese další vývoj. Na internetu ale určitě vidíme mnohem víc příležitostí k růstu než na pobočkách. I proto se na něj zaměříme i marketingově.

HN: Počet lidí bude podle vás stále přibývat?

Podle posledního průzkumu vychází, že 33 procent oslovených lidí na internetu ještě nesází, ale v nejbližší době se na to chystá. Je tam tedy obrovský potenciál, zatímco na pobočkách už ten růst tak velký nebude. Sázení funguje od roku 1990 a myslím si, že každý kdo se věnuje sportu a měl jenom trochu chuť sázet, tak ví, jaké firmy tu jsou a co nabízejí.

Internet je proti tomu ještě mláďátko, které má za sebou dva měsíce. I proto se na něj zaměříme i marketingově.

HN: Zmínil jste marketing. Kolik vás stála podpora on-line sázení?

Celkově nás všechny investice do internetového sázení - tedy i s vývojem softwaru či nákupem hardwarového vybavení a marketingu - stály sto milionů korun.

HN: Kdy se vám ta investice vrátí?

Byli bychom rádi, kdyby se to povedlo v krátkodobém horizontu do čtyř až pěti let.

HN: V zahraničí je největším lákadlem on-line poker. Chcete ho nabídnout také?

V Česku je v tuto chvíli možné nabízet pouze on-line sázení na kurzové sázky. Kasinové hry, mezi které poker patří, tu zatím podle ministerstva financí provozovat nelze. Uvidíme, jestli se to změní. Samozřejmě, kdybychom měli možnost provozovat kasinové hry, tak to uděláme. Jejich oblíbenost je určitě vyšší než oblíbenost kurzových sázek.

HN: Je nějaký rozdíl mezi sázejícími na internetu a v pobočkách?

Velký rozdíl není. Na internet se nám přesunulo hodně hráčů, kteří si váží anonymity a nechtějí ukazovat ani tvář, ani své výhry.

Úspěšnost ve hře ale máme my jako provozovatel na internetu trošku menší než v kamenné síti. Je to i tím, že člověk u počítače a internetu má snazší a rychlejší přístup k informacím, které pak při sázení dokáže využít.

HN: Kolik z prosázených peněz vyplatíte na výhrách a co vám zůstane?

Naše úspěšnost v minulých letech se pohybovala okolo dvanácti až sedmnácti procent.

HN: Působíte také v Polsku a na Slovensku. Kdy budete mít internetové sázení i tam?

Internetové sázení na Slovensku funguje už tři roky, ale my ho tam budeme zavádět teprve teď - pravděpodobně od 1. dubna 2009. V Polsku zákon internetové sázení zakazuje, ale uvidíme, jestli nerozšíříme pole působnosti i do jiných evropských zemí.

HN: Kam?

Zatím nejsme ve fázi, kdy bychom měli na mysli konkrétní státy. Domníváme se ale, že když už máme vyvinutý produkt a v následujících měsících se internetové sázení naučíme dobře dělat, nebrání nám nic v tom začít v cizině.

Pakliže se k tomuto kroku rozhodneme, přijde na něj řada koncem letošního roku. Myslím si, že získat licenci nebude v mnoha zemích Evropy nijak složité - soudě podle toho, jak dlouho to trvalo některým konkurenčním kancelářím. Třeba slovenským. Vím, že je to otázka několika týdnů, maximálně měsíců.

HN: S kamennými pobočkami do zahraničí už nechcete?

Tuto ambici už dnes nemáme. Ještě před třemi lety byla situace jiná. Dnes si ale myslíme, že je jednodušší, méně investičně náročné, ale i zajímavější pro naše klienty rozvíjet internetový byznys.

HN: Vy chcete do zahraničí, jak velký problém pro vás ale představují zahraniční sázkové společnosti v Česku?

Jsou pro nás samozřejmě velkým problémem. Odčerpávají peníze z české ekonomiky, neplatí státu žádné odvody. Z psychologického hlediska nás pak trápí hlavně to, že tu nejsou rovné podmínky pro spravedlivý konkurenční boj na trhu.

My tady odvody platit musíme, protože jsme českou firmou licencovanou českým ministerstvem financí. Zahraniční konkurence odvody nemusí platit ani tady a většinou ani v zemích, kde jsou držiteli licence. Případně tam platí nějakou paušální částku, která je v porovnání k tomu, co platíme my zanedbatelná. Nám nevadí konkurence, ta je prospěšná. Nám vadí, že stát nedokáží vytvořit spravedlivé a rovné podmínky. Přitom návody ve světě existují.

HN: Třeba zákaz přeshraničních plateb?

Zamezit přeshraniční platby, nebo zamezit přístupu občanů na internetové stránky této nelegální konkurence. To jsou jen příklady. Velmi jednoduchý je také zákaz reklamy. Další variantou je, aby se zahraniční firmy zaregistrovaly a pak platily stejné odvody jako české sázkové kanceláře.

HN: Současný zákon asi situaci neřešil nejlépe. Pomůže nový zákon, jehož věcný záměr počítá s tím, že podmínkou k provozování internetového sázení je předchozí registrace na pobočce a síť poboček?

Tak by to mělo fungovat už dnes. Povolení ministerstva, které reguluje internetové sázení, říká, že pakliže chce česká pobočka nabízet internetové sázení, její klienti se musí registrovat v síti kamenných poboček.

Je přeci jedno, jestli je to nařízené v povolení, nebo v zákoně. Jak je ale vidět, zahraniční konkurenci to v provozování podnikání tady nijak nebrání. Naopak. Je to jejich další výhoda, protože zatímco u nás se klient registrovat na pobočce musí, u nich nemusí.

HN: Podnikáte proto nějaké kroky společně s dalšími českými provozovateli?

Máme založenou Asociaci provozovatelů kursových sázek. Tam se více než rok snažíme působit na české státní orgány a instituce. Dáváme jim náměty a návody k tomu jak nelegální konkurenci zamezit v činnosti. Jejich přístup je ale hodně laxní. Všichni se bojí do toho šlápnout, nebo nemají ten správný stimul.

HN: Proč jste na Slovensku nezačalii dříve, když tam internet povolený je. Nebojíte se, že vám na teď ujel vlak?

Neměli jsme vyvinutý produkt. Ten jsme dopilovali teprve v závěru minulého roku, ale neměli jsme kapacity k tomu, abychom internet nasadili v obou zemích současně. Nejdříve jsme se museli soustředit na Česko a teď jsme se na to vrhli na Slovensku.

Přicházíme tam trošičku s křížkem po funuse, ale nenazval bych to riskantním krokem. Spoléháme na to, že naše produkty i naše tradiční jméno nám pomohou k tomu, abychom tam získali klientelu.

HN: Vy jste nejenom šéfem Tipsportu, ale i jedním z akcionářů provozovatele automatů Tipgames. Proč dochází k jeho prodeji?

Dospěli jsme k závěru, že dělat několik řemesel znamená, že ani jedno nebudete dělat dobře. Hlavní byznys spatřujeme v klasických kurzových sázkách a tomu se chceme plně věnovat. Nechceme, aby se náš záměr tříštil, abychom se věnovali několika věcem najednou a žádné na sto procent.

Teď to bylo tak, že v managementu Tipsportu i Tipgames bylo hodně lidí, kteří dělali obojí, tedy automaty i sázky, a to nás opravdu zahlcovalo.

HN:Kolik má TipGames akcionářů? Bylo to jednoznačné rozhodnutí?

TipGames je autonomní samostatná společnost vlastněná 15 fyzickými osobami. Někteří z akcionářů mají k firmě bližší a citovější vztah a rozhodnutí se jim nečinilo lehce. Mezi patnácti akcionáři ale nebyl nikdo, kdo by se prodeji vehementně bránil. Je to rozhodnutí společné.

HN: Logicky mi z toho vychází, že Tipspot je výnosnější než TipGames.

V tuto chvíli určitě. Je ale otázka jestli by tomu tak bylo i za čtyři až pět let. Videoloterijní terminály jsou v tuto chvíli na vzestupu a my jsme je ve velkém začali umísťovat až na začátku roku 2008.

HN: Kolik jich v tuto chvíli máte?

V tuto chvíli jich máme zhruba sedm set a na umístění jich čeká dalších tři sta. Celkem je v Tipgames přes 1600 různých hracích zařízení. Kromě videoloterijních terminálů ještě výherní automaty a rulety.

HN: Říkal jste, že na úmístění čeká tři sta VLT. Kolik stojí jeden?

Cena se pohybuje okolo dvou set tisíc bez daně za jeden přístroj.

HN: Cena za Tipgames by podle společnosti Redbaenk, která je pověřena jeho prodejem, měla přesáhnout miliardu korun. Budete tyto peníze do něčeho investovat?

Protože Tipgames vlastní fyzické osoby, peníze skončí v jejich kapsách. Nevylučuji ale možnost, že kdyby bylo potřeba investovat nějaké obrovské prostředky a byla zaručena jejich návratnost, že by se z těch soukromých kapes přesunuly do Tipsportu a staly by se z nich investiční prostředky. To ale vidím jako velmi málo pravděpodobné.

Petr Knybel

Šéf sázkové kanceláře Tipsport Petr Knybel se narodil v roce 1967. Po studiích na gymnáziu J. A. Komenského v Havířově vystudoval ekonomickou fakultu VVŠ. V letech 1990 až 1993 působil jako náčelník finanční služby Vojenského útvaru Beroun. Do Tipsportu nastoupil v roce 1993 na pozici provozního ředitele, kterou zastával do roku 2002. Následující tři roky byl výkonným ředitelem a od roku 2006 je generálním ředitelem Tipsportu.